Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, je bažina nazvaná COVID-19 v ČR: Otevřené datové sady a sady ke stažení.
Aneb lepší data jsme si nemohli přát. Posuďte sami: tlak, teplota, rosný bod.
Tak třeba od začátku. Tabulka – COVID-19: Přehled provedených testů podle typu a indikace vykazuje po dnech počty provedených testů v členění na PCR a antigenní, pak tyto testy rozdělí do 4 skupin podle typologie (diagnostická, epidemiologická, preventivní a ostatní), další 4 sloupce vykazují počty pozitivních v tomtéž členění podle typologie a následují poslední 4 sloupce v členění na PCR / symptomatický a asymptomatický a AG / symptomatický a asymptomatický. Tudíž se z dat nelze dovědět, které typy testování nachází kolik symptomatických a kolik asymptomatických pozitivit. Nemluvě o tom, že vůbec není zřejmé, zda výsledky testů prošli validací viz. Validita laboratorního testu tj. protože žádný test není 100% nutně musí vznikat výsledky falešně pozitivní a falešně negativní. Lze jen z logiky věci odhadovat, že diagnostické testování přinese víc pozitivních symptomatických výsledků než testování preventivní, ale je to právě jen spekulace, protože ÚZIS data zamlžil. Z této tabulky lze vyčíst, že +- 50% z pozitivních testů je asymptomatických, takže až někde uvidíte hrozivá čísla, kolik je zase pozitivních lidí doporučuji dělit dvěma a vyjde přibližný počet nemocných.
Následující tabulka s počty pozitivních, která vykazuje počty lidi v členění na neočkované a očkované různým počtem dávek v různých věkových kategoriích, pracuje s celkovým počtem pozitivních testů. Ale už nejsme schopni zjistit kolik v jednotlivých skupinách podle statusu očkování bylo provedeno testů a zda se jedná o asymptomatické nebo symptomatické. Ví se, že očkovaní nemusí na preventivní testy (Asi mají zvláštní mutaci viru, která není nakažlivá i když v tom případě, jak se k tomu viru dostali?!) takže patří do skupiny diagnostické a epidemiologické. A protože zdaleka největší počet testů je ve skupině preventivních a čím víc testů je provedeno, tím víc je nalezeno nakažených a ty patří do jaké skupiny? No? Přece do neočkovaných. Takže celé členění pozitivních podle očkovacího statusu je jen další mlha.
Další tabulky s počty hospitalizovaných. Těch je několik – v členění podle statusu očkování, podle stavu pacienta a podle věkových skupin. Řeknete si, ok tam to je jasný, tam žádný asymptomatický nebudou. Chyba lávky i ve skupině hospitalizovaných jsou bezpříznakový pacienti. Asi nějací chudáci, co si třeba zlomili nohu a u toho jim do toho našli covid. Od začátku října do začátku prosince se jedná v průměru o cca 8% a číslo se pochopitelně průběžně mění. Z dat také nelze vyčíst závažnost stavu pacientů podle očkovacího statusu nebo věku. Další mlha. A to se nebavíme o tom, kolik lidí by při včasné domácí léčbě dostupnými (a levnými léky) by se vůbec nemuselo dostat do stavu vyžadující hospitalizaci.
Tabulky s počtem lidí na JIP jedna vykazuje denní přírůstky v členění na stav očkování a věk pacientů je uváděn v průměru na danou skupinu. U průměrů v malých počtech je problém s tím, že ten údaj je dost zavádějící. Uvedu příklad: jsme dva a máme jedno kuře, já to kuře hladově sežeru úplně celé a můj společník utře, ale v průměru jsme měli každý půlku kuřátka. Další tabulka vykazuje součet nově hospitalizovaných na JIP za týden v členění na věkové skupiny a stav očkování. Ale pokud se porovnají součty celkem po týdnech, tak za celý rok se ty součty rovnaly třikrát! A teď která platí? Mlha, mlha, mlha. Čímž se nechci dotknout lidí pracujících v nemocnicích a na JIP obzvlášť, nemají to jednoduché a dělají co můžou už roky a roky. Potýkají se s optimalizací lůžek, s nedostatkem kolegů a i s nedostatkem uznání a o penězích nemluvě. Ale tohle není aktuální problém, ale problém který tu už je roky.
Data s úmrtími. Jak by řekl proslulý komentátor pan Karol Polák: „Na ihrisku je taká hmla, že aj vtáci chodia pešo.“ Prostě není jasné nakolik každé to jedno vykázané úmrtí přičíst covidu nebo ne viz profláknuté „na covid / s covidem“. Příkladem je známá kauza ministra zdravotnictví pana Blatného, který přiznal, že i oběť autonehody s covidem byla zahrnuta do covidových statistik. Podle veřejně dostupných vyjádření se údajně od jara 2020 nekonají pitvy zemřelých, aby se s jistotou prokázala příčina úmrtí. Navíc se čísla průběžně mění i zpětně. Jediné na co se dá smysluplně dívat jsou celkové počty úmrtí a porovnat je s minulými roky pro perspektivu. ( Úmrtí 2011-2021 a Úmrtí od 1992 po měsících). Co je nepochybné tak počet úmrtí vzrostl, ale když se podíváte do detailu, tak zjistíte, že u populace do 40 let počet úmrtí za roky 2020 a 2021 poklesl a u lidí do 65 se zvedl naprosto nepatrně. Problém trápí lidi nad 65 let, přesně tak jak to říkal profesor Beran.
Takže když si to shrneme. Už několik let probíhá boj proti dezinformacím. A jak takovou dezinformaci definovat? Určitě to není lež od A až do Z, každá pořádná dezinformace má v sobě zrnko pravdy, aby to nebylo až tak do očí bijící, a pak se fakta ohnou a zamlží, aby to vypadalo příznivě pro prosazovaný narativ.
Tak co myslíte? Je to neschopnost nebo je to úmysl? A která z možností je horší?
Loučím se s těmi, kteří to dočetli až sem slovy klasika: „My nesmíme ani naznačovat.“